Ďábel je žena || Hyde - VIXX

25. října 2014 v 22:13 | Ante |  Podle videa






Dvě strany jedné mince, ale stále jedna mince. Dva články v novinách, ale pořád jeden list. Dva pohledy k siruaci, ale jedno řešení. Dva světy v nepoznání, ale v jeden spojen jest.
Znali je - ach ty ženy, roztomilé a svůdné - ale přesto tk odporné a prohnilé. Jen pohled na ně byl hříšný - přitažlivé i odpudivé. Dotknout se a svést, nebo uškrtit?
Jedno řešení...
Políbit či zadusit?
Jedno řešení...
Milovat či nenávidět?
Toť jiná otázka...
V srdci zabij pohledem miluj, ach ano má sladká dcero ďábla. Sved mě a znič mou duši. Sněz jí s nechutí a odporem a při tom mě sváděj pohledem.
Ukaž mi svou podstatu - mluv jedovatě a vpichuj do mě jed.
Čekám na tebe, než mě odvedeš do hrobu - ukaž mi cestu a já půjdu. Najdi mi žalář a připoutej mě. Já jsem tvůj ženo - ty dcero ďábla. Nič mě a užívej si.
Viděl jsem tě poprvé - tehdy jsi utíkala - prý jsi se bála jiných, lhářko! Viděl jsem tě, smála ses jim - svedla si je a okradla. Duše, to je vše, co chceš. No, pojď sem a užij si - nech mě aspoň jednou milovat. Je to hřích říkáš? Jsi ďábel, to neříkej.
Klečím a čekám na svůj rozsudek a ty tasíš kosu jako smrta - já myslel, že jsi ďábel. Směješ se, říkáš, že mě miluješ. Lhářko, chceš mou duši. Nemýlím se?
Prstem mi obkroužíš konturu rtů a říkáš jak skvěle líbám. Lhářko, směješ se mi do očí.
Odložíš kosu a sleduješ mě. Ďáble, ber si už co chceš!
Prý ne, to není zábava...
Zábava?
Vtipné, chce se mi smát.
Říkáš, že mě zabiješ dřív než já tebe...
A přitom ty se kácíš k zemi.
Říkala jsi, že láska je hřích?
Já tě miloval pohledem, ale vraždil v srdci.
Jed na rtech mích tě otrávil, ďáble.
Ale ty se směješ - prý jen nevolnost.
Chce se mi smát...
Zase další den a ty sedíš na sedačce - jako dítě usmíváš se. Jako by nic - ty ďáble.
Čekáš na mě? Jak milé. A já myslel, že máš dalšího. Znovu mě chceš zabít? Co tentokrát? Otrávila jsi vzduch? Dusím se.
Rukama ti sjedu po ramenou a ty se usměješ.
Co je ti k smíchu? Usmívám se též.
Hraju s tebou tu dětinskou hru a kočku a na myš.
O ne? Ty se dusíš?
Omlouvám se, asi tě škrtím...
Směješ se...
Já též.
Tahle hra mě baví - ty chceš umírát a já zabíjet.
Jsem sadista?
To ty jsi masochista.
Nejsem vrah - ty přežiješ vše.
Smutné, přestává mě to bavit.
Sedíš na schodech v té zapadlé chodbě - prý rande.
Vtipné.
Polibek na uvítanou...
Bezduché rty. Získáváš mě.
Ne!
Nejsem tvůj.
Tvá hlava uhodí o betonovou podlahu.
Směješ se?
To není vtipné - ďáble.
Ztratili jsme se v lese - je další den. Hledám cestu v tom bludišti...ty se směješ mé zoufalosti.
Rána.
Upadla jsi?
Omlouvám se, asi jsem ti podkopl nohy.
Smích, ten nechutný smích.
Rána, další, další a další!
Řekla jsi, že to bolí.
Nenávidím tě. Láska už není nic.
Nemůžu tě zabít?
Dobře.
Zabij ty mě...
Usmíváš se, říkáš, že je to nemožné.
Ukážeš na mě.
Já?
Zabij se - pak zmízím...to jsi mi řekla.
Pohlédnu k jezeru a pak na tebe. Kývneš se svůdným úsměvem na rtech.
Ale na mě nepůsobí. Cítím jen nenávist.
Voda mě obklopí, plíce se plní a já slyším smích ďábla.
Jsi to ty? Kdo ví. Chtěl jsem zapomenout - paměť mizí.
Líbil se mi ten život?
Nevím.
Miloval jsem?
Asi ano.
Proč umírám?
Nevím.
Mizím s jedinou myšlenkou.
Ďáble, kdo vlastně jsi? Láská, vášeň nebo nenávist?
Nevím snad nic...
Jen to, že ďábel je žena...

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama