Složitosti - dějství první || Kapitola pátá

26. října 2014 v 16:24 | Ante |  Složitosti



Bang postupně ostatní budil- pěkně jednoho po druhém - prvně Zela a Daehyuna, se kterými se probral ráno po boku a pak i Youngjaeho, který vypadal ve spánku přímo k pomilování! Nakonec se dobelhal i k Himchanovi, ale když otevřel, nebyl tam - zmátlo ho to. Vydal se tedy rychle k pokoji Jongupa a otevřel. Ten pohled ho zatraceně překvapil.

Jongup seděl klidně na posteli, již převlečený do džínsů a nátělníku a u sebe měl přitáhlého Himeho, který byl zřejmě ještě úplně mimo ve snovém světě. Jongup se takhle vždy choval k němu - staral se o něj a Himeho většinou nechával ostatním, ale teď? Překvapilo jej, jak k sobě mají blízko.

Himchan jenom něco mumlal a rukama si hrál s okrajem rukávu, zatím co se Jongupovi tiskl zády k hrudníku. Jongup měl odloženou hlavu na jeho rameni a sledoval jeho mumlání s lehkým úsměvem, když si po chvíli všiml Banga ve dveřích.

"Měli by jste se připravit" broukl Bang jen tak mimochodem a sledoval jej chladným pohledem. Nevěděl proč...prostě mu to bylo nepříjemné.

"Dobře" usmál se Jongup a zvedl se i s Himchanem a začal na něj klidně mluvit, aby se už konečně probral a převlékl, jak žádá Bang. Dveře se za ním hned zabouchly. Bang byl podrážděný - nevadilo mu, když se dotýkal ostatních dřív - ale teď to šlo prostě do háje.

Jen si povzdechl a počkal než se všichni nají a do-převléknou. Jen doufal, aby byl dnešek klidný...

***

Všichni se převlékli do oblečení na koncert a zkoušeli všechny sestavy - cvičili proslovy a nebo si mezi sebou prostě povídali. Jen Bang byl každou chvíli celý nevrlý při nějaké chybě a všem se omlouval, že na nic dneska nemá vážně vůbec ani trochu náladu.

Ostatní to zmátlo - především Zela, který nechápal, co se vlastně stalo - udělali mu snad včera něco? Nebo se něco stalo ráno? Ty otázky ho užíraly.

Na místo, kde se měl konat koncert jeli několik hodin - už teď bylo sedm večer a to teprve dodělali generálku.

Skončili v maskérně, kde propukla nadšená diskuze o tom, co by mohli dělat další dny po koncertě, jelikož měli mít volno. Zelo hned nabídl nějakou hru a výlet - Himchan chtěl odpočívat - a ostatní se shodli se Zelem - takže to bylo vlastně jasné.

Hime je jen sledoval, jako by udělali největší chybu svého života, ale ostatní věděli, že to do koncertu bude v pořádku - Himchan se nikdy nenaštval na delší dobu, než na jednu hodinu - což bylo v některých případech zatracené štěstí! Jako když mu do jídla tajně přimíchali chilli a on nemohl celý den v sobě udržet ani rohlík - prostě šlo vše ven.

Jongup si spokojeně povídal s maskérkou o nových trendech, takže si nevšiml Banga, jak ho sleduje z křesla. Po chvíli si však jeho pohledu všiml Daehyun.

"Všechno v pohodě?" řekl Daehyun s nejistým pohledem a Bang k tomu jen přikývl.

"Všichni na stage!" ohlásil manažer a zatleskal.

***

Světla reflektorů jim bila do očí již celé dvě hodiny a teprve teď se chýlil koncert ke konci - prodloužil se o celou hodinu a oni o tom ani nevěděli. Byl to podlý trik jejich manažera, když na konci museli tančit na několik písní po sobě - a všichni si všimli
Banga - prostě kolaboval.

Zadýchával se - nestíhal odpovídat ani nic odtancovat a hrudník se mu ztěžka zvedal. Ale nic neřekl. Nestěžoval si až do konce koncertu, kdy zalezli do zákulisí. Hned se zapřel o stůl a snažil se to rozdýchat. Manažer došel pro lékaře a okolo se pořád motal ten otravný kameraman. Jongup pobídl Banga, aby se posadil a on to vděčně přijal. Stejně tak i mokrý ledový obklad od Zela, který si položil na čelo, než přišla doktorka.

Prvně mu měřili tep, který byl rapidně vysoký a nakonec bylo nutné donést kyslíkovou bombu s maskou, kterou si přetáhl přes ústa jako náhubek. Uplynulo již půl hodiny a jeho dýchání se jen nepatrně zlepšilo.

Ostatní kolem něj pořád chodili, kontrolovali ho a ujišťovali se, jestli se jeho stav nezhoršil. Zelo byl až paranoidní - pořád říkal, co všechno by se mohlo stát, co zhoršit a další... Ostatní věděli, že téma nemoc, Zelo nebral moc dobře, poté co měl v mládí vážně nemocnou mámu a teď to také nebylo zrovna nejlepší.

***

Už uplynula hodina - během ní se Bangův stav zlepšil, což všechny potěšilo a tak odjeli zpět na ubytovnu. Pořád Banga obskakovali, ptali se, co by chtěl, ale on jen vrtěl hlavou a usmíval se bez jediného slova.

Nakonec skončil u Jongupa - ten ho odtáhl i přes protesty k sobě, že ho nenechá s těmi blázny, co se chystali vařit nějaké sušenky - zvláště po tom, co viděl Himchana, jak maže těsto Zelovi za tričko - ráno bude buď povoděň nebo zemětřesení - buď vytopí kuchyň, nebo tam nebude na metr vidět zem - jako vždy.

Jongup Banga posadil na svou postel a objal ho tak pevně, jak jen uměl.

"Co se stalo...? Proč si nic neřekl?" pověděl tiše u jeho ucha.

"Nic...prostě se to dalo vydržet - nechtěl jsem to řešit při koncertu" odvětil Bang váhavě.

"Bangu...tohle mi...nedělej - vyděsil si mě! A sakra jak!" řekl Jongup a sevřel látku Bangova trička na jeho zádech.

"Co za to?" řekl s úsměvem Bang, načež se Jongup odtáhl.

"Tak ty takhle?" řekl se smíchem a převrátil ho pod sebe se škádlivým kousnutím do ucha.

"Hej, to tě Zelo naučil kousat?" řekl Bang s trochu chraplavým smíchem.

"To já byl ten, kdo ho k tomu začal navádět" řekl pyšným hlasem Jongup a opřel si čelo o Bangovo. V tu chvíli jakoby všechno utichlo. Mlčeli a ani se nehnuli. Kdyby spadl špendlík, slyšeli by to.

"Bangu...?" řekl nejistě Jongup a sledoval pohled svého leadra.

"Hm?" odvětil jednoduše Bang.

Po chvíli se celou ubytovnou ozval hlasitý jekot, který se šíleně podobal tomu ženskému. Himchan byl ten, kdo rozrazil dveře pokoje a spatřil Banga uvězněného na zemi pod Jongupem, který se smál jako blázen. Bang měl naopak rudé tváře, snažil se tvářit vážně,ale smíchu se taky poddal.

"Co to sakra bylo?" řekl zmateně Daehyun, který se usmál při pohledu na to, jak se ti dva řehtají.

"To je tajemství" řekl svůdným tónem Jongup a přiložil si prst na rty s mrknutím, načež si vysloužil pokus o vraždu polštářem. Ostatní to nechápali, ale i tak se k polštářové bitce přidali. Všude poletovalo peří, všichni se smáli jako šílenci a pokoušeli se své soupeře ubít přinejmenším do bezvědomí. Toho večera se nikdo neptal, co se mezi Jongupem a Bangem stalo, bylo to jejich malým tajemstvím, které nemělo být nikdy vyřčeno...


***
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama