Složitosti - dějství první || Kapitola třetí

26. října 2014 v 16:18 | Ante |  Složitosti


"Vypadají k nakousnutí" poznamenal Jongup s úsměvem, mezitím co sledoval ostatní jak obklopují postel, na které leží Himchan a Zelo. Leželi u sebe - Himchan s rukou zaklíněnou pod Zelovým hrudníkem a druhou mu objímaje krk s hlavou položenou na jeho rameni. Zelo měl jednu ruku někde nad hlavou a druhou jako by si přitahoval Himchana za pas.

"Jsou jako štěňata" poznamenal chraplavým hrubším hlasem Bang a odkašlal si do dlaně, aby se lépe nadechl. Daehyun po něm hned starostlivě koukl, když se ozvalo tiché zvonění telefonu - Bang vyrazil jako první a Daehyun si jenom povzdechl a upřel pohled k
Youngjaemu, který si onu kuriózní pózu těch dvou vyfotil a děsivě se usmál - až z toho přejížděl mráz po zádech.

"Máme problém" ozval se najednou Bang mezi dveřmi "Ta autogramiáda, manažer to nezvládl a ona...bude" řekl podrážděně.

"Ale to nezvládneme, když Hime-" začal ze sebe hrnout Daehyun.

"Musíme tam všichni...a manažer říkal, že Himchan tam musí nejvíc...prý ho lidi dlouho neviděli" odsekl Bang nevrle. Věděl, že Himchanovi by se mohlo ještě dnes přitížit a potencionálně se mohl také zhoršit jeho stav.

Bylo to nebezpečné, ale nemohli nic udělat. Ten pocit bezmoci byl příšerný. Jongup sjel pohledem opět k těm dvěma a všiml si, že jej Zelo sleduje. Oči měl ještě opuchlé od spánku, ale podrážděnost v jeho tváři by byla čitelná na míle daleko.

"Ohlídám ho..." zamumlal Zelo a pomalu se začal vymotávat z Himchanova objetí, tak aby ho neprobral.

"Dobře - začíná to za hodinu a půl, mezitím se nějak pobalte - Himeho nechte spát klidně až do odjezdu, bude stačit když na sebe něco hodí, hlavně aby si odpočnul" řekl Bang a vyšel pryč z místnosti.

Uplynula postupně hodina a půl, kdy se všichni krom Himchana sešli v obýváku rozhodnutí sestavit nějaký nouzový plán.

"Zelo, budete sedět na kraji, aby jste mohli co nejrychleji odejít. Pokud se něco stane, hned to komukoliv řekni - i kdyby si stěžoval jen na hlad, prostě mi to řekni, nebo klukům. Nesmíme riskovat před takovou spoustou lidí - mohly by z toho vzniknout problémy, nebo by se ještě něco mohlo stát Himemu..." řekl Bang svým hlubším hlasem, který byl v tu chvíli až nepříjemně bodavý. Zelo mu vše jen odkýval a ostatní ho sledovali.

"Jsem...přítěž...?" ozvalo se ode dveří. Všichni strnuli - Himchan tam stál a sledoval je poněkud zmateně. Zdravou ruku měl stisknutou v pěst a mačkal v ní lem trička. Vypadal v tu chvíli zoufale, bezmocně a také naštvaně - snad sám na sebe.

"Ne nejsi, Hime, co to sakra blábolíš" zasmál se nervózně Daehyun.

"Jen nechceme, aby se ti něco stalo, to je vše" řekl Jongup a povzbudivě se usmál, načež Himchan jen tiše kývl a upravil si závěs na ruku do pohodlnější polohy.

"Pomůžu ti něco na sebe navléct, dobře?" řekl Zelo, zvedl se a rukou ho objal kolem ramen, aby ho odtáhl do pokoje. Všem se v tu chvíli ulevilo a doufali, že Himchan onu hodinu obklopen spoustou lidí vydrží ve zdravý...

***

Konečně si všichni posedali podle plánu a sledovali jak se na plac, kde podepisovali hrnou lidi - převážně děvčata. Byly jich spousty - jedna odešla a dvě přišli a tak to stále pokračovalo - Himchan to zvládal docela klidně, pokud nepočítáme část, kdy se pokusil
Zela kousnout do ruky, nebo když se začali pošťuchovat a on předváděl jak brečí. Po chvíli však přestal a koukl k Zelovi s větou.

"Takhle to nezahraješ, co?" což ostatní ujistilo, že by měl být v pořádku.

Fanoušci udělali spousty fotek, pořád něco pokřikovali a prosili je o další a další podpisy, když si Zelo všiml, jak se o něj Himchan opírá. Třásl se, což samo o sobě vyvolalo v Zelovi vlnu strachu.

"Dej mi chvíli...jen tak zůstaň..." pošeptal Himchan Zelovi u ucha a opřel mu hlavu o rameno. Hrudník se mu prudce zvedal a pohled trochu mlžil, ale slíbil si, že to zvládne. Přece jen pak mají volno celý den - to za to stálo.

Když se trochu zklidnil, začal zase Zela pokoušet a různě dráždit. Chvílemi se otřel i o jeho vnitřní stranu stehna a škádlivě mu vrčel do ucha, načež Zelo se ho pokoušel odstrčit. Přece jen, kdo by toužil sedět půl hodiny s těsnýma kalhotama?

Po nějaké chvíli ho začal Himchan pobízet k spojenému srdci z prstů, jelikož o to žádalo pár fanoušků a když jej konečně spojili Zelo začal nadšeně kývat hlavou jako ten bílý papoušek, kterého jde vidět ve zverimexech v obchoďácích.

Himchan mu věnoval dlouhý pohled, poté koukl na srdce a bleskově mu cvakl u ruku, tak že ji Zelo stihl jen tak tak oddělat, načež začali náruživě diskutovat o tom, kdo se tady chová jako maknae.

Když už konečně zmizeli v autě s osobním šoférem, úlevně vydechli - ale něco nebylo v pořádku - něco nebylo zatraceně v pořádku!

Hime jen klidně seděl, když si všiml Banga, který byl zadýchaný víc než by měl být. Žíla na krku mu vystupovala a pohled upíral kamsi z okýnka. Když se k němu nahnul, aby se snad zeptal, Jongup mu stiskl rameno a zavrtěl hlavou, aby si s tím nedělal starosti a sám si začal s Bangem o něčem povídat, načež se Bang zářivě usmíval a nadšeně odpovídal, i když se u toho zadýchával.

Když se dostali na ubytovnu, všichni se seskupili po dvojicích do pokojů - Jongup s Bangem, Youngjae s Daehyunem a Zelo s Himchanem si nějak zbili - ne že by to snad vadilo!

V koupelně skončili oba zaraz, jelikož Himchan potřeboval pomoct a Zelo to bral jako skvělou nabídku. Během sprchy oba utrpěli spoustu kousanců - bylo pravdou, že Himchan si začal - ale Zelo tuto hru kdo z koho bral velice vážně a tak to skončilo 8:2.

Oba byli spokojení, Himchanovi bylo mnohem líp a cítil se příjemně. Jen na sebe natáhl spodní prádlo společně s tílkem a koukl po Zelovi, který již v trenkách blankytně modré barvy a bílém tričku s krátkým ležel na jeho posteli a plácal na místo vedle sebe, jako by volal psa.

Himchan však klidně poslechl (přeci jen nechtěl utrpět další válečné zranění) a lehl si vedle něj. Zelo mu hleděl zpříma do očí, tak klidně a vyrovnaně, až ho zamrazilo. Měl rád jeho oči - jako by se usmívali. Věděl, že je hloupé říkat tento pojem, ale připadalo mu to tak. V tu chvíli ho však snad i děsili.

"Hime?" řekl Zelo pevným hlasem a sledoval jej upřeně.

"Ano...?" řekl jaksi nejistě Himchan.

"Nebo...nech to být" řekl rychle a uhnul pohledem.

"Už jsi to načal, tak to dořekni" řekl Himchan a sledoval ho.

"Ty už jsi se s někým ze skupiny...líbal?" řekl až dětským hláskem Zelo - vypadal v tu chvíli tak nevině, jako dítě co přineslo štěně a ptá se mámy jestli si ho může nechat.

"Uh...ne - jenom přátelská pusa - znáš to, na spaní, pro fanoušky, nebo na utěšení" odvětil poměrně rychle Himchan. Zelo se nad touto odpovědí usmál, objal mu pas a přitáhl se k němu.

"Dobrou" zašeptal mu do hrudi - onoho večera už pokojem nezaznělo jediné slovo, jen
Himchan se stále zmateně ptal sám sebe, co tenhle dotaz měl znamenat...


***
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama