Love the sinner || Část první

24. června 2015 v 19:40 | Ante |  Super Junior

Za vznik téhle povídky vděčím hlavně hře 'The Order: 1886'. Pokud si dobře pamatuju, nic na téma středověk tu nebylo, tak vás snad toto nové téma v mém pojetí bude bavit. Nový díl by měl být hned příští středu. Díky...

Poslech:



Kap…kap…kap…

Znovu a znovu v tom nekonečném koloběhu přerušují to ticho. Hrdlo mám vyschlé a natahuju ruku, abych získal alespoň jednu z nich. Jen jedinou…jen jednu, která mi možná v dalších minutách zachrání život…

Železné okovy se mi zařezávají do kotníku, když se natahuju blíž skrze mříže okna tam ven. Už dávno jsem se vzdal svých planých nadějí na život. Teď už nejsem tím, kým jsem byl. Už nemám svobodu. Už není nic, než chrastění okovů…

Krev mi stéká po kotnících a rány se prohlubují, ale to je už jedno…nebo snad ne? Záleží na tom, teď když se mi stahuje hrdlo a žaludek požírá sám sebe? Není tu šance, není naděje, není východisko, není…

Mžitky před očima mi brání vidět všechnu tu krásu všedních ulic. Jako by tohle snad byl jiný svět a já byl odsouzen k záhubě. Už není kam utéct, je to jen čekání na šibenici…nemám pravdu, Yesungu?

Tolik jsme si slíbili, tolikrát lhali a nesčetněkrát milovali. Chtěli jsme jen klid, trochu zábavy a možná něco víc. Bylo to tolik, opravdu bylo…?

Kolikrát jsem přemýšlel, za tu dobu, co tu jsem, proč ještě není konec. Proč stále bojuju o minuty a snažím se žít. To stále bláhově věřím v to, že pro mě přijdeš? Přeju si to, ale přesto se děsím, že bys tu mohl sedět se mnou. Jako bezmocné tělo bez života…

Tiše zasténám s dalšími kapkami krve, které si najdou cestu ven, když na mou dlaň dopadnou první slzy nebe. Volné, mocné, mohou dělat, co chtějí a přesto dopadají na zem, aby se ušpinily v našich dlaních…

Tisknu si dlaň k ústům a snažím se získat si každou z kapek, které mi utkvěly na rukou. Hrdlo lehce povolí, stejně jako mé ruce, ve kterých se dávno ztratila síla. Je to jen touha, to sobectví ve mně, které mě nutí žít dál? Bláhově překonávat minuty, když doufám, že přijdeš?

Tak hloupé, po tolika dnech…nevzpomínám si jejich počet, ale přesto mě v tu chvíli přepadá nutkání, zjistit ho. Kolik dní mě tu necháváš? Kolik dní ještě budu muset umírat…?

Oči se mi klíží i přesto, že jsem se teprve vzbudil. Tělo bez síly, které žije jen z mé chamtivosti. Jsem možná malicherný, možná hloupý, možná taky příliš důvěřivý, když stále tajně doufám?

Natisknu se zády víc ke zdi, ve snaze napřímit se, ale nic nejde tak, jak bych chtěl. Tělo si dělá, co chce, když znovu dopadá do prachu a nechává řetězy, aby dávali najevo to, že tu stále jsem. Už je ani nezajímá, jestli jsem mrtvý, nebo ne. Nepřišli tak dlouho…

Už se nedívají skrze prosklené okýnko. Nesmějí se, neházejí kousky chleba, aby mohli sledovat, jak si je cpu do úst, ve snaze nasytit se. Přestalo je to bavit, postupem času…omrzelo je to…

Prsty sunu po podlaze a lehce přejíždím po okovech, které mě tu drží. Lehce je zvedám a snažím se ulehčit bolest, která otupuje mou mysl.

Kap…kap…kap…

Klapot bot, utíkajících lidí v dešti, zesiluje, spolu s poryvy větru a bubnováním kapek o chodník. Sleduju, jak probíhají ulicemi, když bolest přebírá vládu nad tělem a nechává ho opět upadat do mdlob.

Jen tiché klapnutí zámku, probere místnost k životu.

V tu chvíli jsem však dávno pryč, příliš daleko na to, abych slyšel, nebo viděl. Už necítím, nevím, kdo to byl, kdo přišel. Byl to snad popravčí, nebo on?

Nevím…opravdu nevím…

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | 24. června 2015 v 20:30 | Reagovat

To bylo nádherné. Moc se mi tenhle díl líbil a a získal si mojí plnou pozornost. A jsem zvědavá, jestli Wookie přežil nebo ne...
Moc se těšim a netrpělivě čekam na další díl...

2 Ainne Ainne | 24. června 2015 v 21:10 | Reagovat

Krása, ale jak tohle může Wookiemu někdo udělat :(

3 Narbie Narbie | Web | 26. června 2015 v 22:43 | Reagovat

Chudák Wookie..
Díl byl ale úžasný. ^^

4 Kate Kate | Web | 27. června 2015 v 6:52 | Reagovat

Je mi Wookieho líto... ale povídka je to vážně úžasná.
Jen tak dál!

5 magical-miracles magical-miracles | 15. července 2015 v 18:41 | Reagovat

Teda, holka, měla jsem pocit, že čtu úryvek z nějakého bestselleru! Jak ty dokážeš tak poutavě psát, to je až k neuvěření!
Doufám ale, že je Wookie v pořádku a že přežije! Prosím... ať pro něho Sungie přijde :'(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama