• for_team • [Juho & Hwiyoung × Inseong]

19. října 2016 v 17:48 | Ante |  SF9

Oneshot napsaný, cover vytvořený… a pak dva dny plné bolesti hlavy, že se nedokážu dokopat ani k předkecu. Momentální stav se rovná dvěma práškům proti bolesti a krčnímu límci + proč zítra nemít dva testy, že ano. Aneb jak moc se asi v tuhle chvíli těším na podzimky.

[Juho POV]

Malou škvírou pode dveřmi od koupelny se stále svítilo. Pozdě, tak zatraceně pozdě a přece jen tam někdo je - alespoň doufal, že v tuhle hodinu se nikdo do koupelny nenasáčkuje, ale podle všeho měl smůlu. "Hyung?" Zkusil, když se v chodbě objevil Youngbin. Starší se po něm takřka okamžitě otočil s tázavým pohledem. "Nevíš kdo tam je?"

"Asi Chanhee… aspoň když jsem šel do kuchyně, tak tam šel." Pokrčil neurčitě rameny, než zmizel ve svém pokoji a nechal Juha v chodbě znovu samotného. Ani nezaklepal, když jednoduše vešel dovnitř a začal se vysvlékat s jistotou, že mladší nemá sebemenší problém se sprchou ve dvou. Mnohdy to bylo spíš uklidňující, mít tohle malé děcko v dormu - vždycky se bylo o koho starat, nebo si přivlastnit a jednoduše muchlat.

"Jdu dovnitř." Ohlásil ještě vůbec předtím, než vůbec otevřel dveře sprchového koutu. Možná se dočkal jednoho z jejich nejmladších, ale Chanhee to rozhodně nebyl. Nejistě přenesl váhu z jedné nohy na druhou, když se Hwiyoung otočil hrudníkem směrem ke zdi a pohledem uhýbal spíš do strany. Rozhodně nevypadal, že by se mu tahle situace dvakrát zamlouvala. "Mám… asi ještě chvíli počkám, klidně se opláchni." Hlesl v rychlosti, když ustoupil krok vzad s tím, že dveře zavře a raději se vykoupe ráno.

"Ne… dobrý. Klidně pojď…"

A pak nastalo docela ticho, přerušované pouze tekoucí vodou, když se oba navzájem prakticky začali ignorovat. Juho věděl, že by mladší mohl už odejít, vzhledem k tomu, kolikrát už namydlil vlastní kůži a opláchl ho, ale nikdy se ani trochu nepřiblížil. Prostě celou dobu stál v rohu, jako by se snad pokoušel splynout se zdí sprchového koutu a mlčel.

Sledoval drobnější tělo, snažil se najít důvod, proč se takhle chová, ale podle všeho bez úspěchu. Možná právě proto se nakonec asi rozhodl, že za tuhle mlčenlivost a nejistotu může především únava. Byl mladší, stejně jako Chanhee, nebylo by ani tak divné, kdyby toho na ně bylo moc. To by nebylo divné u nikoho…

Nebo byl Youngbin zase naštvaný a ječel. Hwiyoung vždycky nesnášel křik, skoro pokaždé, když se kluci začali hádat, brečel. Jistý si být nemohl, vzhledem k tomu, že mladšímu do tváře neviděl. Pokud chtěl vlastní klid, alespoň pro teď se mu ho pokusil poskytnout, když jen v rychlosti dokončil vlastní koupání a nechal ho tam samotného.

***

Bylo to mnohem dýl, než původně očekával. Hwiyoung si dával na čas, vlastně ani neměl proč by spěchal. Nevěděl, že na něj někdo vůbec bude čekat. A asi právě proto tak vyhekl sotva co otevřel dveře a málem do něj narazil. "Takže? Stalo se něco?" Zkusil Juho hned s pohledem upřeným do jeho tváře. Únava byla patrná už od prvního pohledu, ale po pláči díky bohu nebylo ani stopy.

"Unavený." Hwiyoung se ani moc nezaobíral tím, že se možná chová neslušně, když vykročil do chodby bez čekání na jakoukoliv reakci a zamířil si to rovnou k vlastnímu pokoji. "Už si půjdu lehnout, hyung. Dobrou."

Tichý povzdech, kratičké zasmání následovalo o chvíli později, když Jiho zůstal v chodbě opět sám.

Bylo to teprve pozdější uvědomění, že Hwiyoung nikdy neměl rád koupele s ostatními protože se styděl. Když ještě té noci šel zkontrolovat pokoj, kde mladší spal, nemusel ani tak dlouho hledat, když ho našel v posteli hned vedle jejich nejstaršího.

Rozhodně tu byly chvíle, kdy on sám nemohl některým z nich pomoct, ale to bylo vlastně dobře…

Pokud by se měl neustále spoléhat jen na sebe, význam slova skupina by byl přece naprosto jiný.

***
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Michiko Michiko | 20. října 2016 v 10:21 | Reagovat

To bylo tak roztomilé a citlivé :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama