PAGE TURNER || page_turner [ Chanshik × Jinmok ]

30. října 2016 v 10:22 | Ante |  Dorama

Nejsem schopná se podívat už nějakou dobu na celou doramu o více jak třech dílech, takže rozhodnutí bylo celkem jasné - přidejte si k tomu moji lásku k účinkujícím hercům a ten příběh, přičemž z toho vyjde asi tohle. Nesnažila jsem se psát dlouze, spíš šlo jen o takový ten impulz, kdy jsem se potřebovala vypsat, takže… přežijte to?


H O W - T H E Y - L O O K :

"Samshik-ah." Tiše zaklel nad onou přezdívkou sotva co ji uslyšel a střelil pohledem po druhém. Bylo to až pozdější uvědomění, někdy v polovině jeho vlastního projevu, když si uvědomil, kdo je v místnosti. Tu dobu, skoro dva dlouhé roky, kdy ho naposledy slyšel. Nejistý úsměv v tu chvíli následovalo tiché zaklení, když se mu do očí nahrnuly slzy, které neměl ani šanci potlačit.

"Když měla přijít Yooseul…" Zaskuhral prakticky hned na svou obranu, když se Chashik přihrnul jako velká voda. Netušil, že má přijít, ani že je ve městě. Po soutěži dvou pián se viděli možná dvakrát, jen v hloučku lidí. Neměl šanci mu nic říct. Prostě beze slova zmizel. Ani Yooseul nic tehdy nevěděla.

"Stýskalo se ti snad, Samshik-ah?" Provokativní tón, který použil Jinmoka nutil i přes slzy ke smíchu, když vstal od klavíru a ochotně přijal nabízenou náruč. Ani nepřemýšlel nad tím, že by si měl připadat vzhledem k celé té situaci připadat hloupě. Byl ochotný přiznat, že mu chyběl - po těch letech, kdy to odmítal, teď jistě věděl, že to tak je. "Jsi strašně ubrečený. Sice tě takhle nevidím poprvé, ale tohle je horší než předtím."

Praštil mladšího do zad a ještě pevněji ho stiskl v náruči s naštvaným mručením, kterému se Chanshik začal klidně smát bez ohledu na to, že schytal několik dalších ran do zad. Trvalo jen chvíli, než se mu s menší snahou podařilo Jinmoka dostatečně odtáhnout, aby mu viděl do tváře. Sice nemohl říct, že by to byla učiněná roztomilost, ale jisté kouzlo ten uslzený pohled rozhodně měl.

"Myslíš, že bych měl ještě šanci se něco málo naučit…?" Vzpurný pohled a to nepatrné pokývnutí v tu chvíli bohatě stačili, když se k němu Jinmok znovu natisknul a tvář se snad pokoušel schovat v jeho tričku - jako by si ještě stále snažil zachovat jistou důstojnost.

Chybělo mu to tu.

Máma, Yooseul a stejně tak i on…

A ten pocit znovu moct hrát, nebo alespoň projednou mít tu šanci být tím, kdo bude jemu otáčet stránky.

***
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 voskii voskii | Web | 30. října 2016 v 21:07 | Reagovat

Když jsem se koukala na trailer, než to vyšlo, moc mě to nezaujalo, ale... možná... že se na to... kouknu? q(^-^q)
Mám z toho takový melancholický pocit, podzim je na nic. Člověk by jenom brečel. (╥_╥)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama